Rozhodly jsme se, že v rámci pohodlí aspoň jednou za čas, se ubytujeme v hostelu, takže jsme našly Pioneer Hostel, kde jsme za 55 dolarů měly soukromý pokoj pro 3, což byla super cena. Co se mě týče, strávila jsme večer na Internetu a pak spala jako nemluvně do půl desáté. Následující den lilo jako uz konve, ale nám to nezabránilo v tim jít na výlet k nedalekým Butze Rapids. Byla by to ghezká procházka, nwebýt vytrvalkého hustého deště, ale i tak super, všude rostl Skunk Cabbage, žlutý rostlinky v lese. V hostelu jsme potkaly dvě Australanky, které se k nám na cestu přidaly.
Po výletě jsme se vydaly směrem na sever, projely jsme města Terrace, Hazelton (což bylo nejsevernější místo, kam jsme zajely, kolem 250 km od Aljašky), Smithers. Kempovaly jsme u jezera Sealy, kde jsme pozorovaly bobry, na břehu jezera Tahee, kde jsme si dělaly čaj s rumem a kolem nás chodily srnky. To je vlůbec super věc, Jezero Tahee je něco jako regionální park, kde je kemp, ale v mimo sezónu je to na noc zavřený. Volaly jsme do informačního centra, zda můžeme zůstat na nic i tak, řekli nám, že jo, tak jsme tam zakotvily, bylo to super, krásné místo, nikde nikdo široko daleko, no prostě super. Byla to ale jedna z nejstudenějších nocí zatím, to jsme ještě netušily, co nás čeká.
Další den jsme dojely do města Prince George, kde jsme zaparkovaly v místním kempu, zima, ale teplá sprcha, prádelna a wifi po celém kempu. Takže studený večer jsme strávily v prádelně, noc ušla, havně proto, že jsme si cestou ve Walmartu zakoupily deky, které nás trichu zahřály.
Z Prince George jsme další den mířily do Jasperu. Naše rozhodnutí strávit další oc v autě se po cestě pomalu rozplývalo a vzalo za své docela, když jsme projížděly kolem jezera Moose, které bylo totálně zamrzlé a kolem cesty byl sníh. Jaro, které jsme v plném rozpuku opustily na Vancouver Island, bylo totálně totam. Nicméně cesta z prince George do Jasperu byla velmi scénická, po pravé straně jsme totiž měly Cariboo Mountains, což byla vážně krása. Jak jsme se blížily k Jasperu, překročily jsme hranice mezi Britskou Kolumbií a Albertou a čas se posunul o jednu hodinu dopředu. Tudíž nyní je časový posun mezi Kanadou a ČR 8 hodin a ne 9. Cestou jsme volaly do hostelu, který jsme objevily v brožurce a rezervovaly si ubytování. Opět jsme měly soukromý pokoj, tentokrát za 75 dolarů, což je pořád super cena. Navíc, ubytování nakonec nebyl hostel, ale soukromý domek, kde manželský pár poskytoval velmi příjemné čisté ubytování max. 8 lidem, pracovali pro Národní park Jasper a bylo to tam strašně krásný. Hned jsme si zamluvily i druhou noc, protože jsme chtěly zůstat dva dny.
Druhý den jsme udělaly několik místních túr, všude děsně krásný, už to ani nemůžu psát, ale to nejde, páč je to pravda, všude hrozně moc krásný, hory, jezera, sníh a tak. No, takže jsme byly v kaňonu Maligne, u jezer Annette a Edith, u Athabasca River a večer jsme si udělaly prohlídku města. Jasper e velmi příjemné, ne moc turistické městečko v horách, moc se mi tam líbilo, malebné okolí, řeka, no krása.
Druhý den nás čekala scénická cesta kanadskými Rockies (Rocky Mountains) do Banffu. je to cca 280 km horama, čím blíž jsme byly k Bannfu, tím víc sněhu bylo. Projížděly jsme ledovým polem Columbia, nádhera, led, sníh, bílo.... Zima jak blázen. Nicméně rozhodly jsme se, že budem drsňačky a ubytovaly jsme se v kempu v Banffu, kde jsme srávily noc v autě. Nebylo to nejhorší, dokud člověk nevyleze z teplýho spacáku, tak to jde, ale já v noci většinou musím na záchod, a to je dost utrpení. V autě je i přes to, že jsme tam 3, dost pekelná zima. No nicméně jsme přežily a druhý den ve městě potkaly sestřenici od Julie a jejího přítele a Dereka, našeho spolupracovníka od vleku z Mount Washington. Všichni jsme se vydali na túru kolem nedalekého jezera Minewanka. Další noc v kempu jsme byli já, Julie a Derek, Bene se rozhodla strávit noc s francouzskými přáteli v divočině. Byla pekelná zima a ráno sněžilo. Další výlet jsme si udělali na horu Tunnel v Banffu, nádherné výhledy do okolí a posléze večer super véča v mexické restauraciu a spooousta Margarity.
No, upřímně, nečekala jsem, že bude taková zima, takže i přes to, že zimu mám ráda, nemusím trávit celé dny tím, že se nemám kde zahřát:-)). Nejhoršií jsou noci, protože to je fakt kosa a člověk s tím nic nenadělá. Ale tak dá se to, a navíc je to dobrodrůžo, nicméně dnešní noc trávíme v motelu a já jsme rozhodně ráda, že aspoň jednou za čas mám v noci teplo a nemusím být totálně zamotaná v dece a spacáku.
Samozřejmě jinak jssem nadmíru spokojená i s počasím, protože s bílým sněhem je všechnot tak nějak pro mě krásnější. Jo, zaponmněla jsem napsat, že jsme byly u jezera Louise, což je vyhlášené jezero svou barvou a umístěním mezi skalnatými vrcholky, ale samozřejmě, že bylo zamrzlé a pokryté sněhem, takže jsme pověstnou barvu neviděli.
Žádné komentáře:
Okomentovat