pondělí 21. září 2009

Znovu na Vancouver Island

Hlásím se opět z Kanady po delší odmlce. Kde jsem to skončila? Ahaaa, v Langley... no tak tam už nejsme. Jsme zase na Vancouver Island. Vrátily jsme se na farmu Ironwood, kde se nám fakt líbí a nejen tam. Líbí se nám i v Courtenay, což je nejbližší větší městečko (cca 25 km) a v Comoxu, což je hned za Courtenay, malý přístav, super místo. Rozhodnutí? Zkusíme se tady na delší dobu zdržet, což ovšem znamená najít si práci a ubytování, peníze přece jen potřebujeme...

Jsme tady už druhým týdnem, předtím jsme se krátce zastavily v Hope, kde jsme shlédly soutěž ve vyřezávání motorovou pilou, ohňostroj (pravděpodobně největší událost v Hope v roce), vyslechly jsme otřesnou napodobeninu Johnnyho Cashe (hned po ohňostroji další největší událost) a zjistily jsme, že v Hope se v pátek po 22. hodině večerní můžete tak akorát zašít s lahváčem domů, páč jediný otevřený podnik je bar pochybné pověsti:-). No fakt, myslím, že kdybych tam otevřela hospodu, tak vydělám jmění... Nechápu, že to tam někoho už nenapadlo. To s tím alkoholem tady... Oni to fakt nikde neprodávají, než ve schválených obchodech a barech, ale do baru prostě lidi asi moc nechodí nebo co. No představte si velkou vesnickou zábavu, největší událost roku, no kam zamíříte první? No ke stánku s pivem... Tady neeee, stánek mají, ale s něčím jiným (hambáčema). Lidi jakože popíjí ty piva z těch papírovejch pytlíků, v nichž si je koupili. No ne, že by to bylo to nejdůležitější, já jen, že je to tak strašně jiný.

No nicméně jsme si to pak vynahradily v Comoxu, kde jsme to s Harveym roztočili v místním baru, kde hrála v sobotu živá hudba... No, ne že by moc kvalitní, tři týpci hráli heavy metal a rock, ale zase zajímavý bylo, že jeden ze zpěváků byl z First Nations (roztuměj Indián) a když hráli ACDC, tak by člověk nepoznal rozdíl, jak to roztočil. Harvey říkal, že je to docela ojedinělej případ, že Indián působí v hudebním uskupení jako je tohle, no každopádně to bylo super...

No a zase plevelíme, sázíme, sklízíme, balíme, vážíme a prodáváme... A hledáme práci... Ne, že by nabídka byla moooc pestrá, ale naděje umírá poslední a snad se něco najde.

Jo a děláme si řidičák, protože boužel musíme, ty naše české jim už nestačí... Takže máme za sebou písemný test, který jsme my holky šikulky udělaly napoprvé, ale ta horší část nás ještě čeká, a to je zkušební jízda. Prý je to tady docela dost přísné, tak uvidíme. No, každopádně tady ten systém mají docela zajímavej, protože já jsem se jim nevešla do žádné kolonky, neboť nemám dva roky řidičák, ale zase nejsem úplný začátečník, takže moc nevěděli, zda mi mají na auto nalepit L nebo N, nicméně prý se to dozvím při té zkušební jízdě. L znamená Learner a má to ten, kdo udělal test písemný a ne jízdu a N znamená New Driver a má to ten, kdo už udělal i zkušební jízdu a musí to mít dva roky na autě a pak až se stává plnohodnotým řidičem. New driver i Learner mají jistá omezení, jako např. Nesmí vzít do auta víc než 1 osobu a nebo můžou, ale musí v autě sedět osoba starší 25 let, která má více než dva roky zkušenost s řízením, tzv. Supervisor...

Začíná tady podzim, už se to barví, docela chladno (konečně jsem se dočkala studeného počasí), dneska jsme byly na tůře, nádhera, jezera, všechny možné barvy, slunce...

Mno, toť ode mě vše... Brzy zase ahoooj.