Sníh sníh sníh

A jsem zase tady. Pěkně nám to ale nasněžilo. Ale jak to tak slyším, tak pro všechny v ČR to není nic neobvyklého. Tak jsem Vás chtěla ohromit množstvím sněhu, ale asi to nevyjde. Navíc ani nemrzne, takže nepřekonám ani teploty. Ale zase na druhou stranu, na tu bídu se sněhem v kanadských lyžařských střediscích si vedeme na Mount Washington poměrně dobře, protože údajně máme nejvíc sněhu v Severní Americe (k dnešku máme 364 cm základ sněhu).

Takže k posledním událostem. Tento týden nám ukradli auto, v pondělí. A prý že se tady nekrade. No, ale policie byla docela překvapená, asi na to nejsou zvyklí. Kdo by taky kradl auto, co je 12 let starý a nemá žádnou cenu. V úterý auto policie našla. Někdo si ho prostě jenom vypůjčil, asi aby se svezl a vyzkoušel svoji zručnost ve startování bez klíče. Takže auto máme, akorát je rozbitý zapalování a zámek u dveří. Opravu si pěkně zaplatíme, protože pojištění se na to nevztahuje. A to jsme ještě museli zaplatit za odtažení auta z místa, kde ho našli, do nějaké policejní garáže, kde ho pak umístili. Dokonce nás chtěli zkásnout o peníze za to, že jim tam to auto 2 dny stálo. Fakt, ta pojistka byla tak drahá, ale nekryje pro nás vůbec nic. Jen v případě, že uděláme škodu někomu jinýmu.... Takt o tady chodí... Ach jo.

V úterý jsem tak trošku spadla na lyžích a nějak mi ruplo v koleni, takže se už tři dny léčím, ale vypadá to nadějně. Akorát s nějakým moc lyžováním to ještě nevidím. V pondělí začíná instruktorský kurz, ale nevím, zda budu schopná se zúčastnit. No uvidíme... vždycky to můžu udělat v březnu.

V pondělí jsme zde slavili australský den. Australani ho slaví 26.1, ale díky časovému posunu jsme to tady slavili 25.1, je tady totiž děsně moc Australanů. Není divu, pracovní vízum totiž dostávají na dva roky a ještě si o něj můžou žádat opakovaně. No, takže jsme trošku (více) popili v baru s názvem Avalanche (tak nějak to je tady všechno tematicky pojmenované:-))). Všichni kolegové Australani se oděli do národních barev, na obličej si namalovali vlajky a tak, dokonce jsem ochutnala australské pivko v plechovce (nic moc, není prostě nad český pivo.

Jinak tady dole v Courtenay je od října stabilně stejné počasí. Prší nebo mrholí a je tak kolem 5 stupňů. Jednou sněžilo, ale večera to bylo pryč. Je zeleno a můžete se projít po pláži. Nahoře je bílo a můžete se projít v závěji, které místy dosahují pějných výšek... Úžasný, jak na jednom místě jsou dvě tak různý počasí. Jedno je ale jisté. Dokud dole prší, nahoře sněží a je víc sněhu, a tím více práce pro nás a delší sezóna. Jupííí, no podívejte se, jak je tam krásně...

V pondělí při oslavě australského dne jsem zakoupila pod vlivem ... lístek na nějakej údajně super dobrej hiphopovej koncert, uvrtali mě do toho Jana a Martin, naši čeští kolegové vlekaři. Prý je viděli v ČR a je to bomba. V té chvíli (po mnoha pivech a dvou tequilách) mi to přišlo jako super nápad, ale vzhledem k tomu, že hip hopu moc neholduju, teď už to tak nevidím, ale zase když už ten lístek mám, tak tam asi zítra s nima zajdu...

Jinak tento týden se začínají sjíždět olympionici, aby tu trénovali, mezi nima i český biatlonista, jehož jméno jsem si vygůglila a zase zapomněla, takže Vám to nepovím, no ale tak ten tady bude trénovat, protože jsou tady dlouhé běžkařské tratě, no a pam hodně dalších týmů z různých zemí, snad se mi podaří zahlédnou třeba nějaké freestylisty, jak si zkouší ty svoje fičurky.

No a jinak to tady plyne celkem poklidně, sem tam máme nahoře blizardek, to je pak moc fajn v něm celej den stát venku, ale co, já si v podstatě v tom libuju, protože já prostě miluju snííííííh.